63760

Historie Sboru rakovnických ostrostřelců

První zmínka o rakovnickém střeleckém spolku pochází z roku 1514, kdy bylo deset ozbrojených mužů vysláno do Uher na pomoc potlačení selského povstání. Roku 1517 se rakovničtí střelci zúčastnili válečného tažení proti Lišanským. Krátce nato roku 1529 byli střelci vypraveni na pomoc proti Turkům. Výpravy se účastnili mezi jinými válečník Volfík Sklenář, Štěpán Cvrček, Jan Hák a Petr Nesnázko. Roku 1564 stáli v čele domácí výpravy proti Turkům Havel Krčil a Václav Střípek. Roku 1594 se střelci zúčastnili bitvy u Prešpurku.

Z roku 1660 pochází zase zmínka o založení jízdního sboru střelců v Rakovníku. V dalších letech činnost ostrostřeleckého sboru stagnovala, ale k obnovení došlo v souvislosti s válečnými událostmi po roce 1800. V té době obdrželi střelci modrý frak, černé kalhoty, vysoké boty a dvourohý klobouk s jehličím.

V roce 1828 se stal setníkem Jan Weltrubský z Weltrub. Sbor v té době čítal 80 členů. V roce 1848 byl ostrostřelecký sbor přeměněn na Národní gardu, ta však byla o tři roky později zrušena. Konečně v roce 1860 došlo k obnovení sboru pod velením setníka Karla Wolfa. Sbor měl dvě setniny po padesáti členech. Hodnosti byly následující: setník, nadporučíci, poručíci, korouhevník, nadmyslivci, střelmistři, desátníci. Každá setnina měla ještě dva trubače.

Velmi slavným obdobím pro Sbor rakovnických ostrostřelců byl začátek 20. století, kdy setnině velel setník Vincenc Petráček. Mezi členy tehdejší sboru patřili přední měšťané města Rakovníka. Sbor měl několik slavnostních praporů a početnou výzbroj. Uniformu tvořil tmavozelený kabát s jasně zelenými výložkami a bílými knoflíky. K tomu patřila bílo-červená šňůra přes prsa, jasně hnědé kalhoty s jasně zelenými pruhy po stranách. Dále klobouk s černými pery a černá páska kolem krku. Poddůstojníci nosili hodnosti hedvábné, důstojníci zase stříbrné hvězdičky na límci kabátu a přes prsa stříbrné šňůry. Hudebníci měli na kloboucích bílo-červená pera.

Zbraní byla krátká puška, tzv. štuc, a bodák (bajonet) s koženou pochvou na černě lakovaném, k tělu upevněném řemenu. Zbraní důstojníků a korouhevníků byla vojenská šavle s ocelovou pochvou na stříbrném opaskovém řemenu. Hudebníci a trubači měli pouze bodák.

Roku 1914 proběhly v Rakovníku velké oslavy čtyři sta let trvání sboru. Při této příležitosti byl předán a vysvěcen nový prapor rakovnických ostrostřelců, který je dodnes uložen v rakovnickém muzeu v expozici ostrostřelců (viz. www.muzeumtgm.cz). Oslav se zúčastnili přední představitelé města jako byl František Otta, továrník; František Kohoutek, vrchní správce pošty, Ferdinand Ulrich, velkoobchodník; Karel Přerovský, ředitel a sládek pivovaru a mnoho dalších osobností města.

Bohužel po první světové válce ostrostřelecké sbory zanikají a transformují se. Rakovničtí ostrostřelci se přeměňují na Ozbrojenou jednotu č. 16, která nese od roku 1931 název Národní garda č. 16, ale vytrácí se původní hra na vojáky starého Rakouska. Střelecké jednoty se přibližují charakteru republikánské armády, členkami se stávají i ženy a vytvářejí se mládežnické odbory. V roce 1939 byl střelecký spolek nucen odevzdat zbraně a musel ukončit svou činnost. Již 2. dubna 1939 okresní četnické velitelství v Rakovníku oznamuje ve svém hlášení, že Národní Garda 16 se sídlem v hostinci Na Střelnici má 94 členů řádných, 49 dorostenců a 14 členů přispívajících. Dále v hlášení stojí, že spolek měl následující zbraně: 100 pušek Manlicher vz. 95, 12 pušek francouzských vz. 93, 10 karabin japonských, 79 starých pušek museálních (Wendl, předovky atd.), 116 pobočních zbraní různého druhu starého vzoru, 3 malorážní pušky, 3 flobertky, 5 vzduchovek. Z toho říšskému vojsku odevzdaly 100 pušek Manlicher, 12 pušek francouzských, 10 karabin japonských, 79 starých museálních a 116 pobočních zbraní. Za druhé světové války zaniká spolek úplně a po roce 1948 už nebyl obnoven, i když určité pokusy o jeho obnovení po roce 1945 byly učiněny.